V roce 2009 uskutečnil Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích další z povinných terénních praxí studentů archeologie. Jako obvykle se studenti I. ročníku bakalářské archeologie podíleli na výzkumu pravěkých lokalit (Březnice u Bechyně a průzkum v okolí říčky Smutné na Bechyňsku) a všichni ostatní se vystřídali na výzkumech z chronologicky mladších období (slovanská osada u Žíšova a gotická radnice v Táboře). Kromě terénního výzkumu se součástí praxe staly i prezentace dokumentačních technik, interdisciplinární spolupráce na archeologických výzkumech a podrobnější poznávání regionů a památek v místech, kde studenti po dobu praxe bydleli. O všech výzkumech, na nichž se podíleli studenti archeologie z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, bylo průběžně referováno ve sdělovacích prostředcích; v Táboře byla navíc v září uspořádána tisková konference.

První týden praxe probíhal v prostoru rovinného sídliště ze střední a mladší doby bronzové na katastru Hvožďan u Bechyně. Lokalita byla dosud známá pouze na základě povrchových nálezů, vzhledem k intenzivnímu narušování podorničních archeologických situací orbou byl v místech vyoraných kumulací artefaktů a na základě provedené pedologické prospekce realizován zjišťovací archeologický výzkum formou tří sond o velikosti 5 x 5 m. Ve všech byla zjištěna mocná sídlištní vrstva s množstvím keramických nálezů. Pod ní pak bylo identifikováno a prozkoumáno celkem osm zahloubených objektů a 15 samostatných kůlových jam.
Archeologický výzkum v Březnici probíhá již čtvrtým rokem jako praxe studentů archeologie FF JU. Letošní výzkum byl realizován v místech orbou narušených objektů. I letos se podařilo v celkem třech sondách o velikosti 5 x 5 m zachytit a prozkoumat větší množství zahloubených objektů, mezi nimiž vyniká jeden celý a jeden přerušovaný žlabovitý objekt. Těchto unikátních objektů, orientovaných delší osou vždy ve směru sever-jih a naplněných množstvím archeologických artefaktů bylo v Březnici již prozkoumáno celkem deset - tímto množstvím žlabovitých objektů nemá dosud březnické sídliště v celé střední Evropě obdobu.
Vedoucí kurzu: Mgr. Ondřej Chvojka, PhD.

Lokalita byla nově objevena při archeologickém výzkumu táborského muzea na trase budoucí dálnice D3 po pravé straně silnice, vedoucí z Veselí nad Lužnicí kolem obce Žíšov do Českých Budějovic.
Jedná se o první slovanské sídliště na Táborsku, nacházející se v nížinné rovinaté poloze nedaleko řeky Lužnice. Na ploše ca 2 ha byly detekovány a archeologicky zkoumány desítky objektů, které se zachovaly v podobě reliktů, zahloubených do žlutohnědého písčitohlinitého podloží. V menším počtu se jednalo se o jámy po povrchových stavbách (kůlové, sloupové); převážnou část zachovaných sídelních a provozních torz představovaly oválné, kruhové či amorfní jámy, výjimečně dosahující průměrů i několika metrů a zahloubení i více než 50 cm. Jejich zásyp tvořila jednolitá černá kulturní vrstva s uhlíky. Movité nálezy tvořila téměř výlučně raně středověká užitková keramika ve zlomcích. Odebrány byly také organické vzorky na přírodovědné analýzy.
Vedoucí kurzu: doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc.

V souvislosti se stavebními úpravami původní gotické táborské radnice byly v jejích interiérech (sklepy, atrium, mázhaus) prováděny záchranné archeologické výzkumy. Jimi bylo prokázáno, že prostor v samém centru historického jádra města byl osídlen již ve 13. století (atrium) a po té nepřetržitě od husitského založení obce.
Právě k počátkům husitského Tábora přinesl výzkum nejvýznamnější poznatky. Jednalo se o prokázání tříetapového vývoje parcely v průběhu 15. století - nejstarší sídlištní objekt představuje polozemnice, která po určitou dobu sloužila k bytovým nebo provozním účelům hned na počátku husitských válek, tj. od jara 1420. Protože byla pod podlahami severně přiléhající místnosti gotické radnice objevena před několika měsíci podobná stavba (polozemnice), nelze vyloučit, že se podařilo ověřit starší historické zprávy, uvádějící, že kamenná gotická radnice byla založena "na parcelách tří starších domů". Druhou sídelní etapu v průběhu 15. století představuje stavba, z níž se zachovala převážná část sklepa. Ten měl obvodové stěny obloženy dřevěnou konstrukcí a při zániku nadzemní části domu požárem se do něj zřítily i stavební konstrukce (mazanice s otisky dřev ve stovkách kusů, spálená prkna, sloupy ad.), otopné zařízení (kachle s původními mezistěnovými výmazy) a část dobového vybavení (torzo meče, tesáku, lotová závaží, mince, sekyra, špičák a tesla na kopání zeminy, užitková keramika ad.). Kolem poloviny 15. století zanikla tato druhá stavba požárem a na jejím místě byla založena monumentální kamenná radnice, jejíž stavba byla dokončena na počátku století šestnáctého.
Nálezové okolnosti, zachované stavební relikty i získané movité nálezy ukazují na to, že by se mohlo v rámci husitské obce po r. 1420 a po té královského města po r. 1437) již od první poloviny 15. století jednat o společensky významný mikroprostor, jehož stavebním vyvrcholením se stala kamenná radnice (dnes národní kulturní památka), která byla díky významu a tradici místa situovaná právě na tuto (západní) stranu hlavního táborského náměstí.
Vedoucí kurzu: doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc.

"Pohodlí" a fyzická i duševní strava - to neodmyslitelně doprovází každou
archeologickou terénní praxi (srpen - září 2009, Tábor)

Formátovat stránku pro tisk